Další peníze na munici pro Ukrajinu, schválila vláda. Fiala odmítl komentovat post velvyslance v Moskvě

Vláda ve středu schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice z mimounijních zemí na podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo dvacet zemí. Řekl to po středečním zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily. Munice podle něj dorazí na místo v rámci týdnů až měsíců, což ovlivňuje situaci na bojišti už nyní.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská komise si od subvencí do zbrojního průmyslu slibuje navýšení jeho výrobních kapacit

Česko uvolní další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla vláda (ilustrační foto) | Foto: Alex Babenko | Zdroj: Reuters

Ministerstvo zahraničí uvedlo, že počet dělostřelecké munice, která má Ukrajině pomoci, není konečný. Původně plán počítal s nákupem 800 000 dělostřeleckých granátů. Podle vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) pro agenturu Bloomberg by mohlo být množství dodané munice téměř dvojnásobné.

‚Hodně muziky za málo peněz.‘ Češi dodali na Ukrajinu tisíc protitankových střel

Číst článek

„Že je nyní iniciativa tak široká, je dáno tím, že je to jediná cesta, jak dodat Ukrajině munici, kterou potřebuje ke statečné obraně,“ uvedl Fiala. Připomněl, že iniciativa má překlenout kritický nedostatek munice do příštího roku, kdy by už měly být dostatečné kapacity v EU.

K iniciativě se ve středu oficiálně připojilo Portugalsko, již dříve oznámilo, že přispěje stem milionů eur. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s portugalskou kolegyní ve středu na dálku podepsaly memorandum o porozumění, které účast Lisabonu zajišťuje, informovalo ministerstvo obrany v tiskové zprávě. Už dříve české ministerstvo obrany obdobné dokumenty uzavřelo s Dánskem, Kanadou a Lotyšskem.

„Vybudování solidní smluvní základny s partnery v rámci iniciativy dává pevný základ pro aktuální snahu dodat Ukrajině munici. Umožní ale také další formu spolupráce s českým obranným průmyslem. Proto také s danými zeměmi, které vyjádřily zájem se zapojit do naší iniciativy, uzavíráme memoranda o spolupráci,“ uvedla Černochová. Dalšími zeměmi, se kterými ministerstvo obrany plánuje dokument podepsat, jsou Norsko či Nizozemsko.

Základem snahy o pomoc Ukrajině se zbraněmi je podle ministerstva obrany od počátku diskrétnost, díky které České republice důvěřují partneři po celém světě. Podle úřadu „se podařilo vybudovat efektivní systém, který čerpá ze spolehlivých zdrojů“.

Velvyslanec v Rusku

S odvoláním na utajený režim odmítl premiér Petr Fiala po středečním jednání vlády komentovat, zda projednávala obsazení citlivého velvyslaneckého postu v Moskvě. Už dopoledne ministerstvo zahraničí uvedlo, že i v případě projednání kabinetem zůstane téma tajné. Návrh by v případě schválení vládou putoval na Hrad.

Ukrajina bude mít nového velvyslance v Praze, jméno zatím neuvedla. Post byl téměř rok a půl neobsazený

Číst článek

Podle serveru Lidovky.cz po měsících jednání záměr, aby Česko prosadilo na diplomatickou pozici v Moskvě nového velvyslance, uzrál. Podle několika zdrojů serveru by se měl novým velvyslancem stát diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.

„Nemohu porušovat zákon, projednávání vysílání diplomatů je do určitého okamžiku v utajovaném režimu, tudíž nemůžu tyto věci komentovat,“ uvedl premiér. Později dodal, že osobně preferuje, aby mělo Česko zastoupení v Moskvě na úrovni velvyslance. Důvodů je celá řada, dodal. Podobně se podle něj chovají i další země s podobným postojem k Rusku, jaké má Česko.

Vláda ve středu měla na programu jednání několik bodů v tajném režimu, jednání ve Strakově akademii se účastnil i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.

Příprava vyslání

Prezident Petr Pavel při úterní návštěvě sídla BIS uvedl, že pokládá dlouhodobě za důležité mít v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Novinářům řekl, že by bylo možné vyslání velvyslance připravovat a přikročit k němu ve vhodnější situaci.

Podle Koudelky je nejpodstatnější, že se v poslední době výrazně snížil rozsah ruského diplomatického zastoupení v ČR. Varování před ruskými aktivitami dlouhodobě patří mezi klíčové pasáže veřejných částí výročních zpráv BIS.

Je dobré mít v Rusku velvyslance, myslí si Lipavský. Pavel si to naopak nyní nedokáže představit

Číst článek

Pavel loni v prosinci řekl, že v dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít v Rusku velvyslance. Ambasadorem v Rusku je nyní Vítězslav Pivoňka, který však už měsíce pobývá v Česku.

V Moskvě působí diplomat Jiří Čistecký jako zástupce velvyslance. Pavel se dříve k otázce nového ambasadora v Moskvě vyjadřoval zdrženlivěji než ministr zahraničí Jan Lipavský.

Otázka obsazení místa v Moskvě je podle prezidenta Pavla nyní záležitostí pro ministerstvo zahraničí, vládu a Hrad.

Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Počet ruských diplomatů v ČR se dál snížil i po předloňské ruské invazi na Ukrajinu. Na ruském velvyslanectví v Praze loni působilo šest diplomatů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme